Přeskočit na obsah

Informace

Zveme

Na seminář „Pomáhající na hraně – Etické aspekty psychosociální krizové práce“
Datum: 25. 10. 2023
Čas: 10:00 – 12:00
Místo: Kloknerova 26, Praha 414, budova MV – Generálního ředitelství HZS ČR
Beseda s úvodní přednáškou Dominiky Drahovzalové a hosty:

  • kpt. Mgr. Dominika Drahovzalová, MV-Generální ředitelštví Hasičského záchranného sboru ČR: „Šíře morální zodpovědnosti v pomáhání“
  • Karolína Balcarová, Mgr. Lucie Zelenková, DiS., Linka Bezpečí: „Zachránit, nebo respektovat, že klient zachránit nechce?“
  • PhDr. Václav Jiřička, Ph.D., Generální ředitelství Vězeňské služby ČR: „Zaslouží si pachatel stejnou psychologickou péči jako oběť?“

Přihlášky přes https://forms.gle/PvNUAUUtvY87wb2b6

Aktualizace mobilní aplikace První psychická pomoc

  • dostupná na Google Play, na App Store,
  • přidána dlaždice „Jak posílit odolnost“ (s odkazem na server Youtube psychologické služby HZS ČR),
  • nové uspořádání jednotlivých dlaždic,
  • opravena funkčnost některých odkazů v kontaktech.

Koronavirus COVID-19

Zpráva Rady vlády k dopadům epidemie COVID-19 do duševního zdraví populace ČR (148kB, pdf)

Výzkum z krizových linek – epidemie COVID-19: dopady a potřeby (596 kB, pdf)

Mobilní aplikace Koronavirus COVID-19

Aplikace je centrální platformou pro klíčové a aktualizované informace pro občany z důvěryhodných zdrojů (Vláda ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo vnitra ČR, univerzity, experti). Obsahuje informace o doporučeních a nařízeních, prevenci, krizové připravenosti, odborné psychologické informace pro různé cílové skupiny a situace, adresář dostupných informačních a krizových linek a on-line zdrojů apod.

Důvodem vzniku aplikace bylo přesycení a zahlcení mnoha z nás informacemi i fámami z mnoha stran. Příliš velké množství informací totiž omezuje schopnost člověka tyto vnímat, zpracovávat a racionálně a kriticky vybírat. Proto je důležité mít všechny klíčové a ověřené informace včas a na jednom místě po ruce (v kapse), aplikace se tak stává centrálním bodem pro klíčové informace pro občany ČR i odbornou veřejnost v oblasti koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19.

Aplikace je bezplatná, nekomerční a vznikla na bázi dobrovolnické spolupráce mnoha subjektů. Aplikace je zaštítěna Karlovou univerzitou, vznikla ve spolupráci mnoha subjektů: psychologického pracoviště MV ČR, katedry psychologie FF UK, katedry psychologie FSS MUNI, psychologického pracoviště MV-GŘ HZS ČR, Psychologického ústavu Akademie věd ČR, Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, společnosti Appsisto s.r.o. a dalších. Obsah aplikace je průběžně doplňován a aktualizován. Aplikace je v současné době dostupná v České a Slovenské republice, na dostupnosti z dalších zemí se pracuje.

Aplikace Koronavirus COVID-19 v České republice je bezplatně dostupná pro mobilní telefony s operačním systémem IOS (iPhone Apple) přes App Store zadáním názvu, příp. použitím odkazu či QR kódu. Dále je také dostupná pro všechny ostatní mobilní telefony s operačním systémem Android – je publikována v oficiálním obchodě Google Play, kde ji však v současnosti nevyhledáme pomocí klíčového slova, ale musíme ji do mobilního telefonu stáhnout pomocí odkazu nebo QR kódu.

   

Ministerstvo vnitra ČR

Hasičský záchranný sbor ČR

Policie ČR

Spolupracující organizace

Mezinárodní spolupráce psychologů: Stálý výbor pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA

Evropská federace psychologických asociací (v angličtině)

Role psychologů v Evropě (stažení souboru) Brusel, 16. března 2020

Koronavirus nebo také COVID-19 je nyní hlavním problémem veřejného zdraví v celé Evropě. EFPA, jako evropská zastřešující organizace pro psychology, by se s vámi chtěla podělit o vodítka a možné postupy pro psychology ve svých členských asociacích.

Poskytování psychologické podpory v první linii
Jako psychologové vidíme naši hlavní prioritu ve využívání našich psychologických znalostí k podpoře správné komunikace o viru, abychom se vyhnuli zbytečné úzkosti a zároveň podporovali lidi, kteří jsou virem zasaženi. Proto je níže uvedeno několik užitečných rad, jak můžeme komunikaci o viru pojmout, a několik tipů na postupy psychologické první pomoci.

  1. Reagujte na místní situaci: Protože se situace v jednotlivých zemích velmi liší, prosím, přizpůsobte se specifické situaci ve vaší zemi. Doporučujeme proto našim členským asociacím, aby kontaktovaly místní zdravotnické autority a podporovaly jejich oficiální vyhodnocení a pokyny.
  2. Získejte fakta: pomáhejte lidem tím, že je podpoříte, aby vyhledávali správná fakta. Vlády poskytují objektivní informace o viru ve vaší zemi prostřednictvím webových stránek, na které můžete odkazovat. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má na internetu pravidelně aktualizovanou speciální webovou stránku věnující se koronaviru: https://www.ecdc.europa.eu/en/novel-coronavirus-china
  3. Komunikujte s dětmi: diskutujte o zprávách týkajících se koronaviru – pomozte dětem získat pravdivé a věku přiměřené informace. Rodiče mohou také pomoci zmírnit dopady stresu na děti tím, že zaměří jejich pozornost na běžnou rutinu a denní rozvrh. Pamatujte, že děti budou sledovat chování rodičů a jejich emocionální reakce, aby získaly vodítka pro zvládání vlastních pocitů.
  4. Zůstaňte (bezpečně) ve spojení: Udržování přirozených sociálních sítí může posílit pocit normality a poskytnout cenný prostor pro sdílení pocitů a zmírnění stresu. Povzbuzujte lidi, aby sdíleli užitečné informace z vládních webových stránek s přáteli a rodinou. I v případě karantény mohou lidé stále na dálku udržovat kontakt s druhými.
  5. Zvládání karantény: Prof. Atle Dyregrov, bývalý člen naší komise pro krizi, trauma a psychologii katastrof vypracoval text, který poskytuje velmi užitečné informace o tom, jak se vypořádat s karanténou: https://krisepsykologi.no/how-to-cope-with-quarantine-isolation/. Časopis The Lancet zveřejnil zajímavou přehledovou studii o psychologických dopadech karantény a možnostech jejich redukce: https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)30460-8/fulltext
  6. Podpořte lidi, aby hledali další pomoc: Jednotlivci, kteří cítí zahlcující nervozitu, přetrvávající smutek nebo jiné dlouhodobé reakce, které nepříznivě ovlivňují jejich pracovní výkon nebo mezilidské vztahy, by měli vyhledat konzultaci s vycvičeným a zkušeným odborníkem na duševní zdraví.
  7. Podporujte bezpečnost: lidé mohou zvýšit bezpečnost dodržováním pokynů k osobní ochraně, dále dodržováním protiopatření v oblasti životního prostředí a protiopatření v omezení sociálních kontaktů a cestování – protiopatření vysvětlená ECDC: „Vodítka pro nefarmakologická protiopatření“ https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/online-micro-learning-activities-on-COVID-19

Většina těchto vodítek byla upravena místními zdravotnickými autoritami. Znovu bychom vás chtěli podpořit, abyste se na ně obrátili a využili těchto vodítek k podpoře obecné populace. Světová zdravotnická organizace (WHO) také vydala podobná užitečná vodítka „Balíček komunikace rizik spojených s COVID-19 určený pro zdravotnická zařízení“. https://iris.wpro.who.int/bitstream/handle/10665.1/14482/COVID-19-022020.pdf

Mobilní aplikace První psychická pomoc

Co je to? Volně dostupná softwarová aplikace určená pro chytré telefony, tablety a další zařízení (verze pro Android, iOS), která obsahuje základní vodítka pro poskytování první psychické pomoci. Je to pomůcka s možnostmi pomoci lidem v těžkých životních situacích.
Co je první psychická pomoc? Je to základní pomoc v tíživých situacích, např. v neštěstí, během katastrof apod. První psychickou pomocí se rozumí soubor jednoduchých postupů, jejichž cílem je stabilizace psychického stavu tak, aby se situace pro zasaženého člověka již nezhoršovala. Zajištění základních lidských potřeb včetně podpory pocitu bezpečí a předání do další péče.
Co je obsahem aplikace? Jak lidé v různém věku reagují na stres, o jejich stresových reakcích a obranných mechanismech. Jaké jsou kroky první psychické pomoci v různých situacích a v kontaktu s lidmi, kteří komunikují s ohledem na své znevýhodnění v dané situaci (např. zdravotní znevýhodnění, kulturní odlišnosti apod.). Doporučení, jak se záchranáři mohou sami o sebe postarat po náročném zásahu v terénu. Kontakty na navazující odborné služby a informační weby (např. krizová centra, občanské poradny, telefonické krizové linky apod.).
Komu je aplikace určená? Příslušníkům bezpečnostních sborů (zejména hasičům, policistům a zdravotníkům), pracovníkům humanitárních organizací, spolupracujícím nestátním neziskovým organizacím, a všem, kdo mají zájem pomáhat druhým a hledají způsob, jak na to.
Z čeho aplikace vychází? Aplikace navazuje na vzdělávání, které absolvují příslušníci bezpečnostních sborů a další zájemci z řad nestátních neziskových organizací, státní správy a samosprávy a dalších organizací, kteří se podílejí na poskytování psychosociální pomoci lidem zasaženým mimořádnou událostí. Rámcově vychází aplikace z odborných příprav s názvem První psychická pomoc I a II, které vytvořila Psychologická služba Hasičského záchranného sboru ČR.
Kdo aplikaci vytvořil? S myšlenkou přišel David Dohnal, psycholog Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje, na aplikaci pak pracovala Pracovní skupina Sekce pro psychologii krizí, katastrof a traumatu při Českomoravské psychologické společnosti (viz Kontakty) ve spolupráci s dalšími psychology Hasičského záchranného sboru ČR a do zdárného finále ji dotáhlo Psychologické pracoviště MV-generálního ředitelství HZS ČR. Poděkování patří týmu mobilních vývojářů sdružení CZ.NIC z. s. p. o.
Jaká je cena aplikace? Aplikace s operačním systémem pro Android a iOS je zdarma, volně ke stažení na Google Play pod názvem První psychická pomoc.
Jsou nějaká omezení v této aplikaci? Uživatel nepotřebuje zvláštní dovednosti a znalosti při užívání aplikace. Výhodou je absolvování kurzů první psychické pomoci, psychosociální krizové pomoci nebo krizové intervence.

Stanovisko EFPA ohledně naléhavých potřeb dětí ve válečných zónách
Děti žijící v zemích postižených válkou se dostaly pod přímý útok, jsou využívány jako lidské štíty, zabíjeny, mrzačeny nebo rekrutovány k boji. Znásilnění, nucené manželství a únosy se stali běžnou strategií v konfliktech od Sýrie po Jemen a od Demokratické republiky Kongo po Nigerii, Jižní Súdán a Myanmar.
Tento text uvedl UNICEF v prosinci 2018, když došel k závěru, že svět v ochraně dětí ve válečných konfliktech selhal.
V roce 2019, ve kterém oslavujeme 30 výročí úmluvy OSN o právech dítěte (CRC), zůstává situace pro děti zasažené válkou nebo ozbrojeným konfliktem stále stejná. Děti jsou vždy těmi, kdo mohou nejvíce ztratit. V sázce je jejich dětství, bezpečí, jejich blízcí i jejich životy...
Stálý výbor by chtěl z našeho profesního a etického postavení psychologů v oblasti traumatu zdůraznit, že by měla být přijata určitá opatření k zajištění současného i budoucího zdraví a spokojenosti dětí.

Stanovisko  EFPA vzhledem ke konfliktu na Ukrajině
EFPA  žádá národní psychologické asociace, aby zveřejnily stanovisko a iniciovaly jakékoli akce, které by přispěly k mírovému řešení konfliktu a zmírnění zátěže dotčených osob. EFPA proto:

1) Vyjadřuje znepokojení nad vývojem na Ukrajině.
2) Vyzývá členské asociace k podpoře kolegů psychologů na Ukrajině a v dalších zemích dotčených současným konfliktem.
3) Doporučuje psychologům, aby se nezapojovali do propagandy a psychologické války v souvislosti se současným konfliktem.
4) Žádá věnovat pozornost dopadům na duševní zdraví, které se objevují u lidí na Ukrajině a v dalších zemích v regionu.
5) Upozorňuje na nebezpečí nacionalismu v souvislosti s dalším vývojem konfliktu a důraz klade na sdílení společných hodnot a zájmů, před těmi, které rozdělují.
6) Vyzývá psychology se zkušenostmi v oblasti řešení konfliktů ve válce a míru, aby přispěli ke snížení napětí a k podpoře míru.
7) Vyzývá všechny strany, aby pokračovaly ve zmírnění konfliktu pomocí vyjednávání.

jménem výkonné rady EFPA
Prof. dr. Robert A. Roe
President of EFPA

Translate »